Plátce DPH je osoba povinná k dani (podnikatel), která se registruje k dani z přidané hodnoty jako plátce DPH. Plátce DPH si může nárokovat DPH na vstupu z přijatých plnění a současně musí odvádět DPH na výstupu z uskutečněných plnění. Tedy všechna jeho uskutečněná zdanitelná plnění, která jsou předmětem daně a nejsou osvobozena, podléhají DPH.
Zdaňovací období může být buď měsíční nebo čtvrtletní s tím, že pro čtvrtletní zdaňovací období je třeba splnit určité podmínky. Současně není možné mít jako zdaňovací období čtvrtletí v roce registrace k DPH a v roce následujícím po registraci. Plátce DPH je povinen podávat přiznání k dani z přidaného hodnoty za zdaňovací období, a to do 25. dne následujícího po zdaňovacím období. Dalšími formuláři souvisejícími s DPH, které je plátce povinen ve většině případů podávat, jsou kontrolní hlášení a souhrnné hlášení, která se v některých případech podávají spolu s přiznáním, v některých na měsíční bázi, přestože zdaňovacím obdobím plátce je čtvrtletí.
Plátcem DPH se stane osoba povinná k dani buď povinně nebo dobrovolně. Povinně se musí registrovat v případě, že má sídlo v tuzemsku a její obrat za kalendářní rok přesáhne 2 000 000 Kč, a to k 1. 1. následujícího roku, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Přesáhne-li její obrat částku 2 536 500 Kč za kalendářní rok, musí se registrovat k datu následujícímu po překročení obratu, tedy se plátcem DPH stává hned následující den.
V některých případech je dobré se registrovat k plátcovství DPH dobrovolně. Je to například v případě obchodování se zahraničními obchodními partnery, pro které může obchodní partner, který je neplátce, působit nedůvěryhodně. V případě obchodování se zahraničními obchodními partnery je lepší být plátce, protože u přijatých služeb, které by podnikateli zakládaly povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba, která musí odvést DPH z těchto služeb, si může na straně druhé uplatnit nárok na odpočet, tedy výsledná daňová povinnost z přijaté zahraniční transakce je nulová. Dalším případem je situace, kdy podnikatel dodává své zboží nebo služby ostatním plátcům DPH. Pokud by cenu navýšil o DPH, těmto obchodním partnerům navýšení vadit nebude, protože si DPH nárokují na vstupu, tedy je pro něj výhodné se plátcem DPH stát a moct si uplatňovat DPH na vstupu – tím budou jeho náklady nižší.