V souladu se zásadou opatrnosti účtují účetní jednotky ve svém účetnictví o rezervách. Tvorba rezerv v účetnictví slouží k pokrytí závazků nebo nákladů, u kterých je znám účel a u kterých současně není známa jejich výše ani okamžik, kdy vzniknou. Rezervy mohou být jak účetní, tak daňové.
Rezervy jsou z pohledu účetnictví cizím zdrojem financování. Mezi nejčastěji tvořené účetní rezervy patří například rezerva na daň z příjmů, rezerva na nevyčerpanou dovolenou, rezerva na záruční opravy a rezerva na vypořádání soudních sporů. Účetní rezervy jsou v kompetenci účetní jednotky, která o nich rozhoduje sama a účtuje je na základě své vnitropodnikové směrnice. Výše rezervy se stanovuje na základě odhadu nákladů, které pravděpodobně z daného titulu vzniknou. Pokud je rezerva vytvářena po více účetních období, je potřeba její výši průběžně aktualizovat tak, aby výše této rezervy byla co nejpřesnější s ohledem na nejnovější dostupné informace.
Daňové rezervy se řídí Zákonem České národní rady o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Ten je rozděluje do těchto kategorií:
- bankovní rezervy,
- rezervy v pojišťovnictví,
- rezervy na opravy hmotného majetku,
- rezervy na pěstební činnost,
- rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů,
- ostatní rezervy (odbahnění rybníka, rezerva na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou nebo na vypořádání důlních škod tvořená podle zákona upravujícího ochranu a využití nerostného bohatství, rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle zákona upravujícího odpady a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů).
Pro většinu účetních jednotek je z daňových rezerv relevantní pouze rezerva na opravy hmotného majetku. Tato rezerva, aby byla daňově uznatelná, musí být tvořena za těchto podmínek:
- rezervu lze vytvářet pouze k hmotnému odpisovanému majetku, u kterého je doba odpisování alespoň 5 let (2. až 6. odpisová skupina) a ke kterému má účetní jednotka vlastnické právo (může být i pachtýřem hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu, přičemž k opravám tohoto majetku je smluvně písemně zavázána),
- rezerva se vztahuje k opravě majetku, ne k jeho technickému zhodnocení,
- rezerva se nevytváří v případech hmotného majetku:
- který je určen k likvidaci,
- u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
- u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok,
- k němuž má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu,
- aby byla tvořená rezerva daňová, musí být peněžní prostředky v částce rezervy deponovány na zvláštní účet, který je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle tohoto ustanovení, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání,
- minimální doba tvorby rezervy jsou dvě zdaňovací období,
- maximální doba tvorby rezervy je stanovená pro každou odpisovou skupinu hmotného majetku individuálně:
- 2. odpisová skupina – 3 zdaňovací období,
- 3. odpisová skupina – 6 zdaňovacích období,
- 4. odpisová skupina – 8 zdaňovacích období,
- 5. a 6. odpisová skupina – 10 zdaňovacích období,
- výše rezervy se stanoví kvalifikovaným odhadem nákladů na základě hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy,
- výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy,
- zjistí-li poplatník daně z příjmu skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
V případě, že si nevíte rady s tvorbou nejen daňových rezerv, daňový poradce a daňové poradenství je přesně to, co potřebujete! Připravilo pro vás SLUTO …nejen účetnictví