V letošním roce již došlo k několika legislativním změnám, ať už v oblastech dotčených zákonem o daních z příjmů, zákonem o dani z přidané hodnoty, zákonem o účetnictví či zákoníkem práce. Další čerstvou legislativní změnou je změna zákoníku práce, která nabyla účinnosti od 1. 8. 2024.
Jednou z nejvýznamnějších změn je změna způsobu výpočtu minimální mzdy. Doposud byla minimální mzda stanovena vládou nařízením s účinností od počátku kalendářního roku. Mzda se stanovovala s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nově se měsíční minimální mzda bude určovat součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody vždy na období 2 let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Tento koeficient bude stanoven tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství.
Dále došlo ke zrušení zaručené mzdy, která byla garantovanou minimální mzdou (platem) vzhledem ke konkrétní pracovní pozici. Veškeré pracovní pozice byly rozděleny celkem do 8 skupin, pro které byla stanovena různá výše zaručené mzdy. V současnosti zůstává zachován zaručený plat, což je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli ve státním sektoru. Pro zaručený plat však již neplatí rozdělení do 8 skupin, nově jde o rozdělení do 4 skupin, a to tak, aby plat činil:
- v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy,
- ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy,
- ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy a
- ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy.
Nově si může zaměstnanec rozvrhovat pracovní dobu do směn sám, pokud se zaměstnavatelem uzavřenou písemnou dohodu, ve které dojde ke sjednání podmínek, za kterých tak bude činit. Zaměstnanci musí při rozvrhování pracovní doby respektovat zákonné limity odpočinku a přestávky a také maximální délku směny stanovenou zákoníkem práce. Tato délka činí 12 hodin, v případě zdravotnického personálu může činit až 24 hodin.
Zaměstnavatel již nemusí povinně sestavovat písemný rozvrh čerpání dovolené, tyto plány však v praxi využívá spíše minoritní počet zaměstnavatelů vzhledem k tomu, že mnohdy je možné čerpat operativně a zaměstnanci to preferují.
V případě fungování více odborových organizací u zaměstnavatele, které se neshodnou na jednotném postupu při kolektivním vyjednávání, zaměstnavatel nově jedná s tou odborovou organizací, která má největší počet členů, popřípadě s více odborovými organizacemi, které mají dohromady největší počet členů. To výrazně usnadní kolektivní vyjednávání, protože doposud toto mohlo být výrazně zkomplikováno blokováním ze strany menších odborových organizací.
V případě, že si nevíte rady nejen s Vašimi mzdovými a personálními záležitostmi, daňový poradce a daňové poradenství je přesně to, co potřebujete!
Připravilo pro vás SLUTO …nejen účetnictví
