Jste zaměstnavatel a chcete své zaměstnance ocenit či chcete nalákat nové zaměstnance na zaměstnanecké benefity? Jaké benefity je nejvhodnější zaměstnancům poskytovat, tak aby byly výhodné jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele? Na ty nejtypičtější se podíváme v dnešním článku.
První skupinou benefitů, které jsou nejvýhodnější jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele tvoří benefity, které nejsou zdanitelným příjmem zaměstnance, tedy se nedodaňují zaměstnanci ve mzdě a současně jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem, který snižuje základ daně. Mezi tyto benefity patří následující:
- příspěvek na stravování zaměstnanců
- zahrnuje zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení, zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (včetně poskytování stravenek nebo elektronických stravenek v podobě „stravenkových“ karet či peněženek) a poskytování peněžitého příspěvku na stravování
- osvobození od daně na straně zaměstnance je omezeno limitem v úhrnu ve výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin; pro rok 2025 se jedná o částku 123,90 Kč
- na straně zaměstnavatele je tento benefit daňově uznatelným nákladem bez ohledu na jeho výši za předpokladu, že je poskytování benefitu zakotveno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvě
- jídlo k dispozici na pracovišti
- jedná se o drobné občerstvení, které je v přiměřeném rozsahu k dispozici na pracovišti a vytváří pro zaměstnance vhodné pracovní podmínky, podporuje efektivitu pracovního výkonu; patří sem potraviny, které svojí povahou nedosahují intenzity hlavního jídla; jedná se např. o ovoce, jogurty, malé občerstvení (sušenky, chlebíčky…)
- u zaměstnance není tento benefit předmětem daně, a to i vzhledem k tomu, že by nebylo možné určit, který zaměstnanec zkonzumoval konkrétní potraviny a v jakém rozsahu
- u zaměstnavatele se může jednat o daňově uznatelný náklad vynaložený na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví v případě, že je toto zakotveno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvě
- sportovní vybavení k dispozici na pracovišti
- jde o sportovní vybavení, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance
- sportovní vybavení je k dispozici na pracovišti a zaměstnanci jej využívají v průběhu pracovní doby, popřípadě před jejím bezprostředním začátkem či po jejím bezprostředním konci
- sportovním vybavením může být například rotoped, stolní tenis, činky, atd
- u zaměstnance není tento benefit předmětem daně
- u zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad vynaložený na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví; je třeba toto zakotvit do kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvy
- nepeněžní benefity v podobě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis
- na straně zaměstnance jsou osvobozeny do výše průměrné hrubé mzdy (pro rok 2025 se jedná o částku 46 557 Kč)
- na straně zaměstnavatele se může jednat o daňově uznatelný náklad vynaložený na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví v případě, že je toto zakotveno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvě
Druhou skupinu benefitů tvoří benefity, které nejsou zdanitelným příjmem zaměstnance, ale na straně zaměstnavatele jsou daňově neuznatelným nákladem, tedy nesnižují základ daně. Do těchto benefitů řadíme tyto:
- nealkoholické nápoje k dispozici na pracovišti
- např. káva, čaj, minerální vody, džusy, atd
- na straně zaměstnance se jedná o příjem osvobozený od daně bez jakékoliv limitace
- na straně zaměstnavatele se jedná o daňově neuznatelný náklad
- nepeněžní benefity v podobě příspěvku na vzdělávání, rekreaci, kulturu, sport, tištěné knihy, poskytování firemní školky
- typicky se jedná o příspěvky do volnočasové peněženky například u Edenred
- na straně zaměstnance jsou osvobozeny do souhrnné výše poloviny průměrné hrubé mzdy
- na straně zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad do výše poloviny průměrné hrubé mzdy, nad tuto výši se jedná o daňový náklad, protože částka nad tuto výši podléhá dodanění ve mzdě zaměstnance, opět je potřeba aby bylo toto zakotveno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvě
- akce pořádané zaměstnavatelem
- jedná se o společenské akce s případným kulturním či sportovním prvkem, které pořádá zaměstnavatel, typicky vánoční večírky, dětské dny, různé teambuildingy; je omezen počet účastníků (zaměstnanci, rodinní příslušníci, obchodní partneři)
- u zaměstnance se jedná o osvobozený příjem bez ohledu na limit, protože v praxi by nebylo možné určit, jaká částka má být zaměstnanci ve mzdě dodaněna (kolik toho, snědl, vypil, jakých aktivit se účastnil, atd) za předpokladu, že rozsah akce je přiměřený a obvyklý
- u zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad v plné výši
Mimo tyto dvě skupiny benefitů stojí za to zmínit ještě tyto v praxi velmi často využívané a oblíbené benefity:
- roční bonus/13. mzda
- nastavení nároku zaměstnance na roční bonus/13. mzdu je individuální (může se vázat např. na tržby za uplynulé období)
- na straně zaměstnance i zaměstnavatele dochází ke klasickým odvodům na daň, zdravotní a sociální pojištění
- dovolená navíc
- dle zákoníku práce zaměstnanci v soukromém sektoru náleží nejméně 4 týdny v kalendářním roce, tedy jakékoliv další dny (týdny) jsou na straně zaměstnance benefitem
- náhrada mzdy za dovolenou podléhá klasickým odvodům jak na straně zaměstnance (daň, zdravotní a sociální pojištění), tak na straně zaměstnavatele (zdravotní a sociální pojištění)
- náhrada mzdy za dovolenou navíc je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele podobně jako dovolená odpovídající minimální výši
- využívání služebního automobilu zaměstnancem i pro soukromé účely
- zaměstnanec využívá služební automobil nejen ke služebním účelům, ale i k soukromým, a to bezúplatně
- na straně zaměstnance se jedná o zdanitelný nepeněžní příjem, který podléhá klasickým odvodům na straně zaměstnance
- na straně zaměstnavatele jsou veškeré náklady spojené s autem daňově uznatelné (kromě výdajů na PHM, které jsou použity pro soukromé účely)
- detailnější informace o daňových konsekvencích tohoto benefitu naleznete zde
Nejvýhodněji tedy vycházejí benefity z první skupiny, jelikož tyto benefity nepodléhají dodanění u zaměstnanců, tedy se z nich neodvádí, daň, zdravotní ani sociální pojištění, a současně si je zaměstnavatel může uplatnit jako daňový náklad, který sníží jeho základ daně pro účely výpočtu jeho daně z příjmů. V druhé skupině jsou zatřízeny benefity, které nepodléhají dodanění u zaměstnance (u některých benefitů je omezeno limitem) a současně jsou nedaňovým nákladem zaměstnavatele, který si o tyto náklady nemůže snížit základ daně. Při volbě, jaké benefity bude zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat, je vhodné zvážit nejen daňovou uznatelnost nákladů na benefity na straně zaměstnavatele, ale také to, jaké benefity jsou u zaměstnanců žádané a mají nejširší využití.
V případě, že si nevíte rady s Vašimi daňovými a účetními záležitostmi, daňový poradce a daňové poradenství je přesně to, co potřebujete!
Připravilo pro vás SLUTO …nejen účetnictví