Šipka

Daňové a účetní odpisy: v čem je rozdíl a na co mají vliv

6. 11. 2026

Daňové odpisy snižují základ daně z příjmů podle pevně daných pravidel zákona o daních z příjmů. Účetní odpisy naproti tomu vyjadřují skutečné opotřebení majetku podle odpisového plánu firmy. U stejného majetku se obě čísla velmi často liší, a proto je firma musí vést paralelně vedle sebe.

Co vstupuje do základu daně

Do základu daně z příjmů právnických osob se promítají výhradně daňové odpisy vypočtené podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon rozděluje majetek do šesti odpisových skupin podle § 30 zákona o daních z příjmů. Doba odpisování přitom činí 3 roky u první skupiny, 5 let u druhé, 10 let u třetí, 20 let u čtvrté, 30 let u páté a 50 let u šesté skupiny. Pokud se účetní odpis liší od daňového, vzniklý rozdíl se v přiznání upravuje mimoúčetně, buď jako položka zvyšující, nebo snižující výsledek hospodaření. Tahle úprava se opakuje každý rok, dokud není majetek odepsaný oběma způsoby.

Rovnoměrné, nebo zrychlené odpisování?

Výši ročního odpisu v rámci dané odpisové skupiny navíc ovlivňuje zvolená metoda. U konkrétního majetku si totiž poplatník vybírá mezi rovnoměrným odpisováním podle § 31 zákona o daních z příjmů a zrychleným odpisováním podle § 32 zákona o daních z příjmů. Rovnoměrný způsob rozkládá odpis do jednotlivých let rovnoměrněji, zrychlený způsob umožňuje uplatnit vyšší odpis hned v prvních letech používání majetku. Jakmile poplatník způsob u konkrétního majetku zvolí a zařadí ho do užívání, zpětně jej už změnit nelze. Volbu způsobu se proto vyplatí promyslet předem podle toho, zda firma potřebuje snížit základ daně rychleji, nebo rozložit daňový náklad rovnoměrně po celou dobu odpisování.

Přerušení odpisování

Daňové odpisy firma nemusí po jejich zahájení uplatňovat bez přestávky. Je možné je v libovolném zdaňovacím období přerušit podle § 26 odst. 8 zákona o daních z příjmů, pokud poplatník, který je fyzickou osobou, v té době neuplatňuje výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Po přerušení odpisování poplatník pokračuje v odpisování stejným způsobem, jako by k přerušení nedošlo. Přerušení nemá vliv na počet uplatňovaných ročních odpisů, pouze posouvá rok, ve kterém bude odpisování dokončeno. Účetní odpisy tuhle možnost nemají: musí pokračovat podle schváleného odpisového plánu bez výjimky, protože mají věrně zobrazovat postupné opotřebení majetku v účetnictví.

Jak odpisy ovlivňují účetnictví

Účetní odpisy ale fungují úplně jinak: vychází z odpisového plánu, který firma sestavuje podle § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a podle očekávané doby použitelnosti konkrétního majetku. Na rozdíl od daňových odpisů se promítají přímo do výsledku hospodaření a ovlivňují účetní zisk nebo ztrátu už v roce pořízení majetku. U majetku, který splňuje definici hmotného majetku podle § 26 zákona o daních z příjmů, se při stanovení základu daně zohledňuje rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. U majetku, který takovým majetkem není (např. je pod hranicí 80 000 Kč), jsou účetní odpisy samy daňově uznatelným nákladem podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů. Odpisový plán si firma stanovuje sama, obvykle ho má ukotvený ve vnitřní směrnici, a může ho přizpůsobit reálné životnosti konkrétního stroje, vozidla nebo budovy.

Drobný majetek: odpis, nebo rovnou do nákladů?

Ne každý majetek musí být odpisován. Pro daňové účely se za hmotný majetek podle § 26 zákona o daních z příjmů považují mimo jiné samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou převyšující 80 000 Kč. V účetnictví však tato hranice automaticky neplatí. Účetní jednotka si limit pro zařazení movitých věcí mezi dlouhodobý hmotný majetek stanovuje sama, a to s ohledem na princip významnosti, charakter své činnosti a požadavek věrného a poctivého zobrazení účetnictví (§ 7 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

Pokud účetní jednotka pořídí majetek, jehož cena nepřesahuje stanovenou účetní hranici, účtuje o něm jako o drobném majetku a jeho pořizovací cena se promítne do nákladů při uvedení do užívání. Jestliže však majetek zařadí mezi dlouhodobý hmotný majetek, bude jej účetně odpisovat podle odpisového plánu, a to i v případě, že jeho pořizovací cena nepřesahuje daňový limit 80 000 Kč. V takovém případě jsou daňově uznatelným nákladem účetní odpisy podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů.

U dlouhodobého nehmotného majetku pořízeného od roku 2021 se pro daňové účely rovněž vychází z účetního zachycení a případných účetních odpisů, při splnění podmínek zákona o daních z příjmů.

Co doporučujeme podnikatelům

Rozdíl mezi účetním a daňovým odpisem je potřeba sledovat u každého majetku zvlášť, ideálně v samostatné evidenci nebo na odpisové kartě. Vyplatí se také předem promyslet volbu metody odpisování i hranici pro drobný majetek, protože obě rozhodnutí ovlivní základ daně na několik let dopředu, s jejich nastavením i s mimoúčetními úpravami v přiznání pomůže účetní nebo daňový poradce, kteří zároveň zajistí, že evidence majetku odpovídá aktuálním pravidlům.

Připravilo pro vás SLUTO …nejen účetnictví.

Kontaktujte nás!

Kontaktujte nás
First

Kde nás najdete?

  • Otevírací doba:

  • Po - Čt: 9:00 - 17:00 hod.

  • Pá: 9:00 - 15:00 hod.

  • Otevírací doba:

  • Po - Čt: 9:00 - 17:00 hod.

  • Pá: 9:00 - 15:00 hod.