Daně a odvody z pohledu s.r.o. a OSVČ

Máte zajímavý podnikatelský plán či know-how, které byste chtěli nějakým způsobem zpeněžit? Máte předmět vašeho podnikání do detailu promyšlený, ale nevíte, co podnikání obnáší, jaké jsou vaše zákonné povinnosti a jak vlastně začít? Pak je náš seriál Začínáme s podnikáním určený právě vám. V tomto čtvrtém článku se dozvíte, jaké jsou zákonné povinnosti v oblasti daní a odvodů při podnikání jako s.r.o. a OSVČ v roce 2024

Jak jsme již nastínili v 1. díle seriálu Začínáme s podnikáním, existují dvě základní formy podnikání, a to jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo prostřednictvím obchodní korporace (nejčastěji společnosti s ručením omezeným).

V případě podnikání formou s.r.o. podléhají výnosy z podnikatelské činnosti dani z příjmů právnických osob, jejíž sazba je 21 % za základu daně. Jak jsme již zmiňovali v předchozím článku na téma Evidence pro účely daní v podnikání, při stanovení základu daně se vychází z hospodářského výsledku z účetnictví (rozdíl mezi výnosy a náklady). Hospodářský výsledek se pak následně upravuje na základ daně, a to přes položky zvyšující a snižující základ daně. Nejtypičtější položkou, která má za následek úpravu základu daně, jsou nedaňové náklady. Jedná se o náklady, které jsou v účetnictví a mají vliv na hospodářský výsledek, současně jsou ale z pohledu Zákona o daních z příjmů považované za „nedaňové“ náklady, tedy pro účely daní nesnižují daňový základ.

Po skončení zdaňovacího období, kterým může být buď kalendářní, nebo hospodářský rok, dochází k rozdělení výsledku hospodaření za předchozí období, kdy tento výsledek hospodaření (pokud je kladný) může být převeden na účet Nerozdělený zisk minulých let, tedy se „nechá ve firmě pro účely dalšího rozvoje podnikání“, nebo může být společníkům vyplacen podíl na zisku. V případě, že je společník fyzickou osobou, tento podíl na zisku podléhá srážkové dani 15 % při výplatě. Společník tedy reálně dostane 85 % přiznaného podílu na zisku. Pokud společník nepobírá žádný jiný příjem ze společnosti (odměna za výkon funkce, mzda) kromě podílu na zisku a současně nepodniká jako OSVČ ani není zaměstnaný někde jinde, jedná se o tzv. osobu bez zdanitelných příjmech, to znamená, že má povinnosti za sebe hradit zdravotní pojištění alespoň v minimální výši jako samoplátce.

Pokud jde o podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná, příjmy z podnikání se zdaňují daní z příjmů fyzických osob, u které se uplatňuje dvojí sazba daně. Do 36násobku průměrné mzdy se uplatňuje sazba 15 %, nad tuto částku se uplatňuje sazba 23 %. Podkladem pro zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob je evidence vedená podnikatelem za kalendářní rok. Základem daně u fyzické osoby je u příjmů z podnikání rozdíl mezi příjmy a výdaji s tím, že lze uplatnit buď skutečné, nebo paušální výdaje. Detailnější informace ke skutečným a paušálním výdajům jsme zmiňovali v našem předchozím článku na téma Evidence pro účely daní v podnikání. Základ daně lze snížit o tyto odčitatelné položky:

• daňově podporované produkty spoření na stáří (zahrnuje životní a penzijní pojištění)
• zaplacené úroky z úvěru (hypotéka, stavební spoření)
• dary součtem od 1.000,- Kč

Ze základu daně po snížení o odčitatelné položky vypočteme daň, kterou lze snížit o tyto slevy na dani a daňová zvýhodnění:

• základní sleva na dani na poplatníka
• sleva na manželku/manžela
• daňové zvýhodnění na děti
• invalidita / starobní důchod

Po uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti dojde k výpočtu daňové povinnosti, která musí být zaplacena na účet místně příslušného finančního úřadu. Na základě vypočtené daňové povinnosti mohou být vypočteny zálohy na daň z příjmů fyzických osob na další zdaňovací období, a to dle vypočtené daňové povinnosti takto:

• do 30 000 Kč – zálohy se neplatí
• od 30 000 Kč do 150 000 Kč – pololetní zálohy ve 40 % výši daňové povinnosti
• nad 150 000 Kč – čtvrtletní zálohy v 25 % výši daňové povinnosti

Příjmy z podnikání OSVČ též podléhají odvodům na zdravotní a důchodové pojištění s tím, že jejich minimální výše se odvíjí od toho, zda fyzická osoba podniká na hlavní nebo vedlejší činnost. Vedlejší činnost může fyzická osoba provozovat v případě, že je:

• zaměstnaná a jsou za ni odváděny odvody na zdravotním a sociálním pojištění alespoň z minimální mzdy,
• státním pojištěncem nebo
• invalidním nebo starobním důchodcem nebo
• příjemce rodičovského příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství nebo
• studentem.

V případě, že OSVČ provozuje své podnikání jako hlavní činnost, je povinna platit měsíční zálohy na zdravotní a důchodové pojištění, a to již od začátku podnikání alespoň v minimální výši. Pro rok 2024 je minimální záloha na zdravotní pojištění ve výši 2 968 Kč a na důchodové pojištění ve výši 3 852 Kč. Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné. OSVČ, která má podnikání jako hlavní činnost tedy odvádí v prvním roce podnikání zálohy v minimální výši a v dalších letech podle záloh dle ročních přehledů, které podává po skončení zdaňovacího období (vždy však alespoň v minimální výši).

V případě podnikání na vedlejší činnost, OSVČ v prvním roce podnikání zálohy neplatí. U vedlejší činnost jsou zálohy na zdravotní pojištění vždy na dobrovolné bázi, tedy je OSVČ platit nemusí ani v dalších letech podnikání. Pokud jde o důchodové pojištění, tam povinnost odvádět důchodové pojištění, potažmo platit zálohy na důchodové pojištění vzniká tehdy, přesáhne-li daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji) 2,4násobek měsíční průměrné hrubé mzdy – pro rok 2024 se jedná o částku 105 520 Kč.

Jak u hlavní, tak u vedlejší činnosti platí to, že zdravotní pojištění činí 13,5 % a vypočítává se z vyměřovacího základu, který činí 50 % daňového základu za daný rok. U důchodového pojištění se uplatňuje sazba 29,2 % a vypočítává se z vyměřovacího základu, který činí 55 % daňového základu za daný rok. U vedlejší činnosti se důchodové pojištění vypočítává až v případě, že daňový základ přesáhne 2,4násoběk měsíční průměrné hrubé mzdy.

Po skončení roku má OSVČ tyto povinnosti:

• podat Přiznání k dani z příjmů fyzických osob
  • povinnost podat daňové přiznání odpadá v těchto případech:
    • u hlavní činnosti, ze které plynou příjmy do 50 000 Kč za rok s tím, že poplatník nemá žádné další zdanitelné příjmy
    • u vedlejší činnosti při zaměstnání a příjmech ze SVČ do 20 000 Kč a to včetně dalších příjmů mimo mzdu
• podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ na Správu sociálního zabezpečení
• podat Přehled pro ZP na zdravotní pojišťovnu OSVČ

Pro OSVČ též existuje možnost být v paušálním režimu daně v případě, že současně nemá příjmy ze závislé činnost kromě příjmů zdaňovaných srážkovou daní (srážkovou daní se zdaňují příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně). Tento režim spočívá v tom, že se platí jedná záloha měsíčně, která v sobě zahrnuje daň z příjmů fyzických osob, zdravotní a důchodové pojištění. V případě, že je po skončení období daň rovna paušální dani, poplatník přiznání ani přehledy nepodává, tedy ani nic nedoplácí. Aby se daň rovnala paušální dani, příjmy z kapitálového majetku, nájmu a ostatní příjmy nesmí přesáhnout v součtu 50 000 Kč. Výše platby měsíční paušální daně se odvíjí od pásma (dle příjmů), ve kterém poplatník je:

• I. pásmo – 8 716 Kč
• II. pásmo – 16 745 Kč
• III. pásmo – 27 139 Kč

Jako daňově-poradenská společnost nabízíme zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob online, a to prostřednictvím vyplnění našeho vstupního dotazníku.

V případě, že si nevíte rady s Vašimi daňovými a účetními záležitostmi, daňový poradce a daňové poradenství je přesně to, co potřebujete!

Připravilo pro vás SLUTO …nejen účetnictví