Daně a odvody z pohledu s.r.o. a OSVČ

Máte zajímavý podnikatelský plán či know-how, které byste chtěli nějakým způsobem zpeněžit? Máte předmět vašeho podnikání do detailu promyšlený, ale nevíte, co podnikání obnáší, jaké jsou vaše zákonné povinnosti a jak vlastně začít? Pak je náš seriál Začínáme s podnikáním určený právě vám. V tomto čtvrtém článku se dozvíte, jaké jsou zákonné povinnosti v oblasti daní a odvodů při podnikání jako s.r.o. a OSVČ v roce 2027.

Jak jsme již nastínili v 1. díle seriálu Začínáme s podnikáním, existují dvě základní formy podnikání, a to jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo prostřednictvím obchodní korporace (nejčastěji společnosti s ručením omezeným).

V případě podnikání formou s.r.o. podléhají výnosy z podnikatelské činnosti dani z příjmů právnických osob, jejíž sazba je 21 % ze základu daně. Jak jsme již zmiňovali v předchozím článku na téma Evidence pro účely daní v podnikání, při stanovení základu daně se vychází z hospodářského výsledku z účetnictví (rozdíl mezi výnosy a náklady). Hospodářský výsledek se pak následně upravuje na základ daně, a to přes položky zvyšující a snižující základ daně. Nejtypičtější položkou, která má za následek úpravu základu daně, jsou nedaňové náklady. Jedná se o náklady, které jsou v účetnictví a mají vliv na hospodářský výsledek, současně jsou ale z pohledu Zákona o daních z příjmů považované za „nedaňové“ náklady, tedy pro účely daní nesnižují daňový základ.

Po skončení zdaňovacího období, kterým může být buď kalendářní, nebo hospodářský rok, dochází k rozdělení výsledku hospodaření za předchozí období, kdy tento výsledek hospodaření (pokud je kladný) může být převeden na účet Nerozdělený zisk minulých let, tedy se „nechá ve firmě pro účely dalšího rozvoje podnikání“, nebo může být společníkům vyplacen podíl na zisku. V případě, že je společník fyzickou osobou, tento podíl na zisku podléhá srážkové dani 15 % při výplatě. Společník tedy reálně dostane 85 % přiznaného podílu na zisku. Pokud společník nepobírá žádný jiný příjem ze společnosti (odměna za výkon funkce, mzda) kromě podílu na zisku a současně nepodniká jako OSVČ, není zaměstnaný ani za něj nehradí pojistné stát, jedná se o tzv. osobu bez zdanitelných příjmů, to znamená, že má povinnosti za sebe hradit zdravotní pojištění alespoň v minimální výši jako samoplátce.

Pokud jde o podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná, příjmy z podnikání se zdaňují daní z příjmů fyzických osob, u které se uplatňuje dvojí sazba daně. Do 36násobku průměrné mzdy se uplatňuje sazba 15 %, nad tuto částku sazba 23 % (uplatňuje se na příslušnou část celkového základu daně). Podkladem pro zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob je evidence vedená podnikatelem za kalendářní rok. Základem daně u fyzické osoby je u příjmů z podnikání rozdíl mezi příjmy a výdaji s tím, že lze uplatnit buď skutečné, nebo paušální výdaje. Detailnější informace ke skutečným a paušálním výdajům jsme zmiňovali v našem předchozím článku na téma Evidence pro účely daní v podnikání. Základ daně lze snížit o tyto odčitatelné položky:

• daňově podporované produkty spoření na stáří (zahrnuje životní a penzijní pojištění)
• zaplacené úroky z úvěru (hypotéka, stavební spoření)
• dary, pokud jejich úhrn přesáhne 2 % základu daně nebo činí alespoň 1 000 Kč (při splnění zákonných podmínek)

Ze základu daně po snížení o odčitatelné položky vypočteme daň, kterou lze snížit o tyto slevy na dani a daňová zvýhodnění:

• základní sleva na dani na poplatníka
• sleva na manželku/manžela při splnění podmínek (zejména péče o dítě do 3 let věku a limit vlastních příjmů)
• daňové zvýhodnění na děti
• sleva na invaliditu nebo pro držitele průkazu ZTP/P

Po uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti dojde k výpočtu daňové povinnosti, která musí být zaplacena na účet místně příslušného finančního úřadu. Na základě vypočtené daňové povinnosti mohou být vypočteny zálohy na daň z příjmů fyzických osob na další zdaňovací období, a to podle poslední známé daňové povinnosti; uplatňují se přitom i zákonné výjimky podle skladby příjmů:

• do 30 000 Kč včetně – zálohy se neplatí
• nad 30 000 Kč do 150 000 Kč včetně – pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti
• nad 150 000 Kč – čtvrtletní zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti

Příjmy z podnikání OSVČ též podléhají zdravotnímu a důchodovému pojištění. Pro účely důchodového pojištění se rozlišuje hlavní a vedlejší samostatná výdělečná činnost; pro zdravotní pojištění platí samostatná pravidla minimálního vyměřovacího základu a záloh. Vedlejší činnost pro účely důchodového pojištění může OSVČ vykonávat například v případě, že je:

• zaměstnaná v zaměstnání zakládajícím účast na nemocenském pojištění,
• poživatelkou nebo poživatelem starobního důchodu,
• poživatelkou nebo poživatelem invalidního důchodu,
• osobou s nárokem na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství za zákonných podmínek,
• nezaopatřeným dítětem (například studentem do 26 let).

Při výkonu hlavní činnosti OSVČ zpravidla platí měsíční zálohy na zdravotní a důchodové pojištění. Pro rok 2027 činí minimální záloha na zdravotní pojištění 3 488 Kč. Minimální záloha na důchodové pojištění při běžné hlavní činnosti činí v roce 2027 částku 5 281 Kč. U OSVČ, která zahájila hlavní činnost po alespoň 20 letech bez výkonu samostatné činnosti, činí snížené minimum 3 772 Kč. OSVČ, která zahájila či znovuzahájila činnost po 31. 12. 2024 a v předchozích pěti kalendářních letech ji nevykonávala, nemusí v roce zahájení a následujícím kalendářním roce platit zálohy na důchodové pojištění; případné pojistné však doplatí po podání přehledu. Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné. Výše dalších záloh se stanoví podle přehledů při respektování příslušných minim.

Při vedlejší samostatné činnosti nevzniká povinnost platit zálohy na důchodové pojištění v roce zahájení. Účast na důchodovém pojištění vzniká při dosažení rozhodné částky daňového základu (nebo při dobrovolném přihlášení). Pro celý rok 2027 činí rozhodná částka 123 992 Kč; při výkonu činnosti jen po část roku se poměrně snižuje. Pokud vznikne povinnost platit zálohy, minimální výše v roce 2027 činí 1 660 Kč, s přihlédnutím k případnému zproštění placení záloh pro začínající OSVČ. U zdravotního pojištění se minimální vyměřovací základ a povinnost platit zálohy posuzují samostatně: OSVČ, pro kterou minimum neplatí po celý kalendářní měsíc (například při splnění podmínek souběhu se zaměstnáním nebo u státních pojištěnců), nemusí v roce 2027 platit zálohy a pojistné vyrovná po přehledu. Zálohy na zdravotní pojištění se za těchto podmínek neplatí ani v dalších letech, pojistné se vypořádá po podání přehledu.

Zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu, který představuje 50 % daňového základu, s přihlédnutím k zákonnému minimu tam, kde se uplatní. Důchodové pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu, který představuje 55 % daňového základu, opět s přihlédnutím k zákonným minimům. U vedlejší činnosti je účast na důchodovém pojištění podmíněna dosažením rozhodné částky nebo dobrovolným přihlášením.

Po skončení roku má OSVČ tyto povinnosti:

• podat Přiznání k dani z příjmů fyzických osob
  • povinnost podat daňové přiznání obecně nevzniká například v těchto případech (pokud nevzniká z jiného zákonného důvodu, například kvůli daňové ztrátě):
    • u poplatníka s ročními zdanitelnými příjmy nepřesahujícími 100 000 Kč (limit platí od roku 2027), nejde-li o příjmy od daně osvobozené či zdaněné srážkou a nevznikne-li jiná povinnost podat přiznání
    • u zaměstnance splňujícího podmínky pro nepodání přiznání, jehož jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP nepřesáhnou 40 000 Kč (limit platí od roku 2027) za rok
• podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ na Správu sociálního zabezpečení
• podat Přehled pro ZP na zdravotní pojišťovnu OSVČ

OSVČ může za splnění zákonných podmínek vstoupit do paušálního režimu, zejména pokud není plátcem DPH (s příslušnými výjimkami), dodrží limit příjmů a nemá příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou zákonem vymezených podlimitních příjmů. Od roku 2027 se u podlimitních příjmů z DPP místo srážkové daně uplatní zvláštní záloha na daň. Paušální režim spočívá v platbě jedné měsíční zálohy, která zahrnuje daň z příjmů, zdravotní a důchodové pojištění. Jsou-li po skončení roku splněny podmínky pro to, aby byla daň rovna paušální dani, poplatník nepodává daňové přiznání ani přehledy. Mezi tyto podmínky patří i limit 50 000 Kč pro vymezené jiné příjmy podle § 8 až 10 ZDP, které nejsou osvobozené ani zdaněné srážkovou daní. Výše měsíční paušální zálohy v roce 2027 podle pásma:

• I. pásmo – 9 662 Kč
• II. pásmo – 16 745 Kč
• III. pásmo – 27 139 Kč

Jako daňově-poradenská společnost nabízíme zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob online, a to prostřednictvím vyplnění našeho vstupního dotazníku.

V případě, že si nevíte rady s Vašimi daňovými a účetními záležitostmi, daňový poradce a daňové poradenství je přesně to, co potřebujete!

Připravilo pro vás SLUTO …nejen účetnictví