Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ukládá povinným osobám uplatňování opatření, která napomáhají tyto jevy odhalit. V srpnu 2025 bylo vydáno rozhodnutí Nejvyššího soudu, které označilo povinnost zapisovat skutečného majitele právnických osob a svěřenských fondů do Evidence skutečných majitelů jako protiprávní, protože je v rozporu s Listinou základních práv EU. Jaký dopad tedy má toto rozhodnutí na povinnosti povinných osob v souvislosti s AML zákonem?
Povinnými osobami jsou dle AML zákona zjednodušeně řečeno osoby, jejichž činnost je z povahy věci spojena s nakládáním s finančními prostředky nebo majetkovými hodnotami jiných osob. Mezi tyto osoby patří například banky, pojišťovny, směnárny, realitní zprostředkovatelé, auditoři, notáři, advokáti, účet či daňoví poradci.
Uplatňování opatření povinných osob týkajících se klientů se dotýká několika oblastí:
- Identifikace klienta
- Kontrola klienta
- Archivace údajů
- Oznámení podezřelého obchodu
- Nastavení systému vnitřních zásad a hodnocení rizik
Opatření spočívají primárně ve ztotožnění klienta, přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků, pochopení jeho obchodních transakcí a identifikací podezřelého obchodu. Podezřelý obchod může být detekován na základě různých znaků, kterými jsou například tyto:
- Klient nakládá s prostředky, které zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu podnikatelské činnost
- Transakce nedává ekonomický smysl
- Účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen
- Klient se odmítá podrobit kontrole
V případě, že znaky podezřelosti, které klient naplňuje, nejsou vyvráceny, má povinná osoba povinnost oznámit podezřelý obchod na Finanční analytický úřad, popřípadě profesní komoře, pod kterou spadá.
V souvislosti s identifikací a kontrolou klienta má povinná osoba povinnost zjišťovat skutečného majitele z Evidence skutečných majitelů. Pokud skutečný majitel zapsaný není, nebo má povinná osoba za to, že zapsaný skutečný majitel neodpovídá skutečnosti, musí upozornit klienta. Pokud klient neodstraní nebo nevyvrátí nesrovnalost bez zbytečného odkladu, povinná osoba musí oznámit nesrovnalost příslušnému soudu.
S ohledem na srpnové rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy vyvstala otázka, jak to bude s kontrolou Evidence skutečných majitelů u povinných osob. K této otázce vydal Finanční analytický úřad stanovisko, ve kterém se jednoznačně vyjádřil, že pro povinné osoby dle AML zákona se nic nemění, pokud jde postup při zjištění nesrovnalostí v Evidenci skutečných majitelů. Povinné osoby tedy tyto nesrovnalosti musí i nadále hlásit na příslušný soud.
Pokud jde o povinnost zapisovat skutečného majitele právnických osob a svěřenských fondů do Evidence skutečných majitelů, která byla ve výše uvedeném rozsudku popsaná jako protiprávní, bude dle informací od Ministerstva spravedlnosti obnovena. Je to z toho důvodu, že Evidence skutečných majitelů bude od 17. prosince 2025 znepřístupněna široké veřejnosti a do Evidence se nově dostanou pouze vybrané subjekty jako jsou evidující osoby, orgány veřejné moci, povinné osoby dle AML zákona, případně další instituce, kterým toto oprávnění stanoví zákon. Ministerstvo současně připravuje novelu zákona o evidenci skutečných majitelů, která zavede do českého práva nové znění evropské AML směrnice. Po znepřístupnění Evidence široké veřejnosti tedy bude znovuobnoveno vymáhání následků spojených s nesplněním povinností podle zákona o Evidenci skutečných majitelů.
