Společností již nějakou dobu rezonují chystané markantní změny zákona o účetnictví, který je zatím v připomínkovém řízení, tedy může ještě docházet ke změnám. Zákon o účetnictví již od 1. 1. 2024 doznal změn , které jsou však marginální v porovnání s chystanými změnami tohoto zákona od 1. 1. 2025. V odborných kruzích se ale již uvažuje o posunutí účinnosti až od 1. 1. 2026 vzhledem k rozsáhlosti připravovaných změn.
Hovoříme o markantních změnách, protože dochází ke změně pojetí účetnictví jako takového, kdy se nový zákon o účetnictví bude zaměřovat především na zpracování účetní závěrky (účetní výkaznictví) a na věrný a poctivý obraz účetních výkazů, což je pochopitelně s kvalitním vedením účetnictví úzce spjato. Cílem změny zákona o účetnictví je přiblížit se sestavování a prezentaci finančních výkazů účetní závěrky dle IFRS (International Financial Reporting Standards – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví).
Velkou změnou, pokud jde o přiblížení mezinárodním účetním standardům, bude mimo jiné vnímání leasingu, popřípadě dlouhodobého pronájmu trvajícího déle než 1 rok, které budou nově vykazovány jako způsob pořízení majetku neboli právo k užívání. Způsob vykazování bude vycházet z mezinárodního účetního standardu IFRS 16 Leasing.
Veškerá aktiva a pasiva budou oceněna:
- jmenovitou hodnotou peněžního toku, jde-li o peněžité plnění se splatností do jednoho roku,
- současnou hodnotou peněžního toku, jde-li o peněžité plnění se splatností delší než jeden rok, nebo
- reálnou hodnotou, jde-li o nepeněžité plnění.
Pojem současná hodnota je nový a pro účely účetnictví se jím rozumí výše současné peněžité částky, která odpovídá budoucímu peněžnímu toku. Reálná hodnota se doposud používala k oceňování pouze v některých, ne tak častých případech – například u cenných papírů, se kterými účetní jednotka obchoduje (jsou tedy součástí krátkodobého finančního majetku). U většiny ostatního majetku a závazků se reálná hodnota použila pouze tehdy, pokud tak stanovil zvláštní právní předpis. Od roku 2025 se tedy reálnou hodnotou budou oceňovat veškerá nepeněžitá plnění. Reálná hodnota se v novém zákoně definuje jako částka, která by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí dluhu v rámci běžné transakce mezi účastníky trhu k okamžiku ocenění.
Pokud jde o fyzické osoby provozující samostatnou výdělečnou činnost, ty se nikdy nestanou povinně účetní jednotkou. Stávající legislativa vymezuje, že fyzická osoba se stává účetní jednotkou, pokud její obrat v rámci podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. Nově se však fyzická osoba stane účetní jednotkou pouze tehdy, pokud se pro to dobrovolně rozhodne.
V rámci kategorizace účetních jednotek dochází ke zvýšení hodnot pro zařazení do jednotlivých kategorií. Přehled změn hodnot je vidět v následující tabulce:
| Kategorie | Období | Aktiva v tis. Kč | Roční čistý obrat v tis. Kč | Průměrný počet zaměstnanců |
| Mikro | Současně | 9 000 | 18 000 | 10 |
| Nově | 11 000 | 22 000 | 10 | |
| Malá | Současně | 100 000 | 200 000 | 50 |
| Nově | 120 000 | 240 000 | 50 | |
| Střední | Současně | 500 000 | 1 000 000 | 250 |
| Nově | 600 000 | 1 200 000 | 250 |
Velké účetní jednotky jsou ty, které překročí alespoň 2 kritéria pro střední účetní jednotky. Povinnost auditu budou mít i nadále všechny střední a velké účetní jednotky (vzhledem ke zvýšení hodnot kritérií do těchto kategorií bude auditovaných účetních jednotek pravděpodobně méně) a nově také mateřská účetní jednotka, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku.
V případě, že si nevíte rady s vedením účetnictví a daňovými záležitostmi, daňový poradce a daňové poradenství je přesně to, co potřebujete!
Připravilo pro vás SLUTO …nejen účetnictví
