Zákon o dani z příjmu umožňuje zahrnout do daňových výdajů také motivační příspěvek poskytnutý žákovi nebo studentovi.
Student nebo žák, připravující se pro poplatníka na výkon profese může obdržet takzvaný motivační příspěvek. Ten si poté poplatník může nechat uznat v daňovém přiznání. Motivační příspěvek může mít například formu stipendia, příspěvku na stravování a ubytování, příspěvku na vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních souvisejících s budoucím výkonem profese, jízdné do místa vzdělávání nebo příspěvek na koupi ochranných pomůcek a prostředků, které jsou nad rámec právních předpisů.
Mezi zaměstnavatelem a studentem či žákem střední školy se uzavírá smluvní vztah, netypizovaná smlouva podle občanského zákoníku. Zaměstnavatel poté může na základě tohoto smluvního vztahu poskytovat žákovi motivační příspěvek až do výše 5000 korun měsíčně, v případě studentů vysoké školy až 10 000 měsíčně. Příspěvek představuje daňově uznatelný náklad – maximální výše však musí být dodržena, vyšší částky už uznatelné nejsou. Protože příspěvek je určen pro studenty, kteří se připravují na další povolání v dané firmě, měl by být po ukončení studia navázán pracovněprávní vztah. Zákon sice nestanovuje jaký typ vztahu, na jak dlouho a za jakých podmínek, jeho neuzavření by ale mohlo vzbudit pozornost finančního úřadu, který by následně mohl rozporovat daňovou uznatelnost již poskytnutých motivačních příspěvků.
Zdanění daní z příjmů
U žáka či studenta se motivační příspěvek považuje za příjem plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem práce a jeho zdanění je tedy na zaměstnavateli. Výjimkou je případ, kdy student podepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani. Pak mu bude odečtena sleva na poplatníka, případně i na vlastní studium a daň je tím pádem ve většině případů nulová.