Při výstavbě nemovitostí, výrobních hal nebo developerských projektů vznikají náklady na zřízení přípojek vody, elektřiny či plynu. Někdy je také nezbytné přemístit již existující inženýrské sítě, které plánované stavbě překážejí.
Z hlediska DPH je přitom zásadní, zda investor hradí cenu za poskytnuté plnění, nebo pouze nahrazuje náklady, které podle zákona nese. Odlišně se posuzuje také situace, kdy investor tyto náklady následně přeúčtuje jiné osobě.
Rozhodující je skutečný obsah platby
Podle § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, podléhá dani mimo jiné dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani jednající jako taková, pokud je místo plnění v tuzemsku.
Pro vznik zdanitelného plnění musí existovat přímá souvislost mezi poskytnutým plněním a přijatou úplatou.
Samotné označení platby jako „náhrada nákladů“ proto není rozhodující. Pokud jedna společnost vybuduje přípojku pro jinou osobu a za tuto činnost obdrží úplatu, může jít o zdanitelné plnění, přestože požaduje pouze náhradu skutečných nákladů bez ziskové přirážky.
Naopak platba, která má charakter skutečné zákonné náhrady nákladů a nepředstavuje protiplnění za dodání zboží nebo poskytnutí služby, může být mimo předmět DPH.
Zřízení nové přípojky
Pokud společnost vybuduje přípojku pro zákazníka a následně mu ji za úplatu předá, jde o plnění, které zpravidla podléhá DPH.
Obdobný závěr obsahuje také Informace Ministerstva financí o uplatňování DPH v energetice ze dne 11. března 2005. Ministerstvo v ní rozlišilo náklady na zřízení přípojek od nákladů na přeložky energetických zařízení a úhradu za zřízení přípojky posoudilo jako zdanitelné plnění.
Konkrétní daňový režim však závisí na právní povaze přípojky, vlastnických vztazích a smluvních podmínkách. Je třeba zejména rozlišit, zda dochází k dodání přípojky, provedení stavebních prací nebo poskytnutí jiné služby.
Přeložka energetického zařízení a náhrada nákladů
Odlišná situace může nastat při přeložce již existujícího energetického zařízení.
Příkladem je investor, který potřebuje přemístit elektrické vedení, protože překáží plánované výstavbě. Přeložku zajišťuje provozovatel distribuční soustavy a související náklady podle § 47 energetického zákona hradí osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud není stanoveno nebo dohodnuto jinak.
Podstatné přitom je, že se vlastnictví zařízení po provedení přeložky nemění.
Ministerstvo financí ve své informaci z roku 2005 dospělo k závěru, že úhrada nákladů na přeložku energetického zařízení nepředstavuje úplatu za zdanitelné plnění. Podle tohoto výkladu jde o zákonnou náhradu nákladů souvisejících s přemístěním zařízení, nikoli o cenu za dodání zboží nebo služby investorovi.
Tento závěr však nelze automaticky vztahovat na všechny úpravy inženýrských sítí. V konkrétním případě je potřeba ověřit, zda jde o přeložku podle příslušných právních předpisů a zda platba skutečně představuje náhradu nákladů v uvedeném smyslu.
Přeúčtování nákladů další osobě
Samostatnou otázkou je situace, kdy náklady na vybudování přípojky nebo přeložku zařízení nejprve uhradí jedna společnost a následně požaduje jejich náhradu od další osoby.
Představme si například developera, který v souvislosti s výstavbou zajistí úpravu energetického zařízení a její náklady následně vyúčtuje budoucímu vlastníkovi nemovitosti.
V takovém případě nelze automaticky převzít daňový režim původní úhrady distributorovi.
Pokud developer jedná vlastním jménem a vůči další osobě se zaváže zajistit určité plnění, může být následná úhrada cenou za jím poskytovanou službu. To platí i tehdy, pokud pouze přeúčtuje skutečně vynaložené náklady.
Naopak pokud developer pouze vynaloží prostředky jménem a na účet jiné osoby, může být za splnění zákonných podmínek použit režim průběžné položky.
Podle § 36 odst. 14 zákona o DPH se do základu daně nezahrnuje částka přijatá na úhradu výdaje vynaloženého jménem a na účet jiné osoby, pokud přijatá náhrada nepřevyšuje uhrazenou částku a plátce si z příslušného plnění neuplatní nárok na odpočet DPH.
Samotná skutečnost, že společnost přeúčtuje náklady bez přirážky, tedy k použití tohoto režimu nestačí.
Zároveň může existovat situace, kdy jedna osoba pouze přenáší na jinou osobu povinnost k náhradě nákladů, aniž by jí poskytovala samostatné plnění. Takový případ vyžaduje individuální posouzení právního důvodu platby.
Bezúplatné předání přípojky nebo infrastruktury
Další otázkou je, zda vzniká povinnost odvést DPH při bezúplatném předání přípojky nebo jiné infrastruktury například provozovateli distribuční soustavy či obci.
Podle § 13 zákona o DPH mohou za určitých podmínek podléhat dani také bezúplatná plnění. Samotné uplatnění odpočtu DPH při výstavbě však neznamená, že každé následné bezúplatné předání musí být automaticky zdaněno.
Významná je v této souvislosti judikatura Soudního dvora EU.
V rozsudku C-132/16, Iberdrola, Soudní dvůr připustil nárok na odpočet DPH z nákladů na rekonstrukci zařízení ve vlastnictví třetí osoby, pokud byly práce nezbytné pro vlastní zdanitelnou ekonomickou činnost investora a jejich náklady byly součástí ceny jeho výstupních plnění.
V rozsudku C-528/19, Mitteldeutsche Hartstein-Industrie, soud řešil výstavbu veřejné komunikace nezbytné pro provoz lomu. Za posuzovaných okolností připustil nárok na odpočet DPH bez povinnosti zdanit bezúplatné poskytnutí komunikace.
Na druhou stranu rozsudek C-207/23, Finanzamt X, z roku 2024 potvrzuje, že bezúplatné přenechání obchodního majetku může podléhat DPH i tehdy, pokud je příjemcem jiná osoba povinná k dani.
U bezúplatného předání infrastruktury je proto nezbytné posoudit zejména účel její výstavby, souvislost s ekonomickou činností investora, rozsah nezbytných prací a právní povahu samotného předání.
Rozhodující je také to, zda je infrastruktura využívána pro zdanitelná plnění investora, nebo zda slouží jinému účelu.
Jak postupovat v praxi?
Před vystavením daňového dokladu nebo uplatněním odpočtu DPH je vhodné ověřit zejména právní důvod úhrady, vlastnictví příslušného zařízení a obsah smluv mezi zúčastněnými stranami.
Zásadní je rozlišovat, zda společnost:
- hradí cenu za zřízení nové přípojky,
- nahrazuje zákonem stanovené náklady na přeložku existujícího zařízení,
- přeúčtovává náklady jiné osobě,
- nebo bezúplatně předává vybudovanou infrastrukturu.
Každá z těchto situací může mít odlišné dopady do DPH.
Závěr
Ne každá náhrada nákladů na přípojku nebo přeložku inženýrských sítí představuje zdanitelné plnění. Stejně tak ale nelze automaticky považovat přeúčtované náklady za částku mimo předmět DPH.
Rozhodující je skutečný obsah transakce, právní důvod platby a existence přímé souvislosti mezi úhradou a poskytovaným plněním. Správné posouzení je důležité nejen pro uplatnění daně na výstupu, ale také pro případný nárok na odpočet DPH na vstupu.
Připravilo pro vás SLUTO …nejen účetnictví.