Dědická daň může přinést jak zisky, tak dluhy. Díky současné legislativě přináší naštěstí co možná nejméně starostí. K 1. lednu 2014 přestal platit starý zákon a byl nahrazen opatřením Senátu č. 3440/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Tím byla daň dědická prakticky zrušena, protože příjmy z nabytí dědictví nebo odkazu jsou nově upraveny v § 4a) Zákona o daních z příjmů, který stanoví, že tyto příjmy jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Dědická daň je tedy v současné době považována za takzvané bezúplatné nabytí. Neplatí ji ani právnické osoby, ani neziskové organizace, které od daně byly osvobozeny už předchozí legislativou.
Darovací daň versus dědická
Dědická daň tedy problém není, co může způsobit potíže a finanční výdaje. Bohužel v dědickém řízení hraje velkou roli notář a poplatky, které jsou spojeny s jeho prací. Tyto poplatky jsou přímo úměrné výši zděděného majetku. Kromě notářského je tu například poplatek za odhad ceny nemovitosti a podobně. Právní služby mohou v takovém případě přesáhnout finanční možnosti dědice. Je proto lepší zvážit, zda by nebylo lepší majetek předat jako dar. Jeden příklad za všechny – při hodnotě nemovitosti 3 miliony korun se poplatky mohou dostat i vysoko přes 20 000 korun. Při darování nemusíte notáři platit nic a na darovací daň mezi příbuznými platí také pardon, takže se vyhnete vysoké finanční zátěži.
Shrnutí:
Dědická daň v současnosti prakticky vymizela. Je ovšem potřeba pohlídat si poplatky u notáře a zvážit možnost majetek darovat spíše, než předat až v dědickém řízení.
Další informace o dědické dani.