Šipka

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE V OBLASTI DOHOD KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR od 1.10.2023

7. 11. 2023

Dne 12.9.2023 schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona č. 262/2006 sb. zákoník práce, tato novela byla následně publikována ve Sbírce zákonů pod č. 281/2023.

Novela nabyla účinnosti 1.října 2023.

Změny a povinnosti zaměstnavatelů u dohod o provedení práce a pracovní činnosti:

  • Zaměstnavatel musí rozvrhovat pracovní dobu dopředu v písemném rozvrhu pracovní doby

Povinnost platí od účinnosti novely zákona, této povinnosti podléhají i stávající dohody.

Není stanoveno období, na které má být rozvrh zpracován, stačí takto rozvrhnout alespoň jednu směnu.

S rozvrhem a jeho případnými změnami musí být zaměstnanec seznámen nejméně 3 dny předem.

Po dohodě se zaměstnancem je možná práce i mimo rozvrh směn.

Rozvrh pracovní doby se použije i pro případnou náhradu odměny z dohody za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

  • Limity práce

U dohod o provedení práce zůstává limit 300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele.

Do fondu pracovní doby se nezapočítávají náhradní doby dle § 348 odst.1 zákoníku práce, např. čerpání dovolené, 300 hodin je určeno pro výkon práce.

U dohody o pracovní činnosti se náhradní doby započítávají stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

  • Informační povinnost zaměstnavatele

Rozsah informací, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout je stanoven v § 37 odst.1 zákoníku práce:

a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

b) bližším označení druhu a místa výkonu práce,

c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené,

d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,

e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a o běhu a délce výpovědní doby,

f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,

g) stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a o rozsahu práce přesčas,

h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,

i) mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,

j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,

k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance,

Informace musí zaměstnavatel poskytnout písemně a musí být individuální, termín poskytnutí informací je do 7 dnů ode dne nástupu do práce.

Pokud se informace změní, zaměstnanec musí být o změně informován bez odkladu, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

Pokud byl zaměstnanec informován před účinností novely, není již třeba jej opakovaně informovat, pouze v případě, že o to sám požádá.

Informační povinnost platí u dohod konaných mimo pracovní poměr ve stejném rozsahu jako u pracovního poměru. Platí i pro stávající dohody

  • Pravidla zákoníku práce, která se po novele vztahují i na dohody mimo pracovní poměr
  1. Pracovní doba, doba odpočinku a evidence pracovní doby

Zde platí stejná pravidla jako u zaměstnanců v pracovním poměru

2. Překážky v práci

Nově mají zaměstnanci vykonávající práci na dohody mimo pracovní poměr právo na pracovní volno ve stejném rozsahu jako zaměstnanci v pracovním poměru.

Osobní překážky a překážky v obecném zájmu jsou však u těchto zaměstnanců bez náhrady odměny z dohody, jedná se např. o darování krve, návštěvu lékaře.

Právo na náhradu odměny z dohody lze stanovit ve vnitřním předpisu.

3. Odměňování

Novela zákoníku práce nově stanovuje, že „dohodáři“ mají nárok na příplatky za práci ve svátek, v noci, v sobotu a neděli ve stejném rozsahu jako zaměstnanci v pracovním poměru.

Opět platí i u stávajících dohod.

Změna nenastala v poskytování cestovních náhrad, na tyto nemají nárok, pokud není sjednáno v dohodě.

Nemají nárok na náhradu při práci na dálku, opět lze v dohodě sjednat.

4. Přechod na jistější formu zaměstnání

Zaměstnanci pracující na základě dohod mohou zaměstnavatele požádat o přechod do pracovního poměru, podmínkou je, že za posledních 12 měsíců pracovali u zaměstnavatele na dohodu alespoň 180 dní.

Na vyhovění žádosti nemají nárok, ale zaměstnavatel je povinen do 1 měsíce poskytnout písemné odůvodnění zamítnutí žádosti.

  • Nárok na dovolenou

Od 1.ledna 2024 mají „dohodáři“ nárok na dovolenou za stejných pravidel jako zaměstnanci v pracovním poměru.

Nárok na dovolenou se kalkuluje jako násobek výměry dovolené v týdnech a týdenní pracovní doby.

Dohodáři nemají pevnou týdenní pracovní dobu, tedy zákon stanoví pro tyto účely 20 hodin týdně.

Pokud zaměstnanci, pracující na základě dohody mimo pracovní poměr, neodpracují v kalendářním roce 4 týdny nebo 80 hodin, právo na dovolenou jim nevzniká.

Pokud dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti na sebe bezprostředně navazují, pro účely výpočtu nároku na dovolenou se sčítají.

Pravidla pro čerpání dovolené, převodu a proplácení dovolené jsou stejná jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

Kontaktujte nás!





    Kde nás najdete?

    • Otevírací doba:

    • Po - Čt: 9:00 - 17:00 hod.

    • Pá: 9:00 - 15:00 hod.

    • Otevírací doba:

    • Po - Čt: 9:00 - 17:00 hod.

    • Pá: 9:00 - 15:00 hod.