8. 2. 2017
Vedlejší podnikatelská činnost má mnoho specifik a jedním z nich je i rozdílný postup při vyměřování minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění. Jak je to tedy, pokud si podnikáním jen přivyděláváte?
V jednom z předchozích článků jsme se zaměřili na změny týkající se záloh na pojištění, které čekají podnikatele v tomto roce. Jako už každý rok se tyto zálohy zvýšily, letos ovšem výrazněji než v předchozích letech. Pro OSVČ, pro které je podnikání pouze vedlejším zdrojem příjmů se sice pravidla a částky také mění, stále ovšem představují jistou výjimku.
Co je vlastně vedlejší činnost?
Že je vaše podnikání pouze vedlejší činností musíte včas nahlásit na příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Obecně platí, že za vedlejší se podnikatelská činnost považuje, pokud jste například v tomtéž kalendářním roce zároveň vykonávali zaměstnání, pobírali invalidní či starobní důchod, osobně pečovali o osobu mladší 10 let nebo jinou závislou osobu jak stanovuje zákon, nebo jste nezaopatřené dítě. Splněním některé z výše uvedených podmínek je vaše podnikatelská činnost považována za vedlejší a zálohy platíte podle speciálního výpočtu.
Jak vysoké jsou zálohy?
Pracující matky na mateřské dovolené, důchodci či studenti si tedy částku vypočítávají podle jiného koeficientu, než běžné OSVČ. Například důchodové pojištění si platí pouze tehdy, když příjem z daného podnikání přesáhne 2,4násobek průměrné mzdy. Ta byla na rok 2017 vypočítána na 28 232 korun, výdělek by tedy musel přesahovat 67 757 korun.
Zdravotní pojištění se vypočítává podle příjmů a výdajů. Neplatí se tedy minimální zálohy, ale zálohy vypočítané podle skutečného zisku. Zdravotní pojištění pro někoho, kdo si vydělal za rok 30 000 korun dělá 2025 korun, což je 13,5 procenta z poloviny celkového výdělku.Výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí státem stanovenou hranici, povinnost platit sociální pojištění pro OSVČ nevzniká.
