7. 2. 2020
Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie prohlásila, že zadržování té části nadměrného odpočtu, která je nárokována oprávněně, tedy nesporné části, není slučitelné se zásadou neutrality.
Ústavní soud v loňském roce řešil spor, kdy předmětem daňové kontroly byly jen některé obchody, které byly vykázány v daňovém přiznání k DPH, ale správce daně po dobu tohoto řízení zadržoval celou část nadměrného odpočtu a ne jen sporné části.
Plátce DPH, který byl účastníkem soudního sporu, požadoval po správci daně, aby zúžil předmět kontroly pouze na sporná plnění a vrácení nesporné části nadměrného odpočtu. Případ se dostal nakonec k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozhodl, že nesporná část nadměrného odpočtu z výše popsaného sporu, „musí sdílet osud té části, která je dosud prověřována“.
Český daňový řád jednoznačně neumožňuje nakládat s nespornou částí odděleně od části sporné, rovněž ale v žádném ustanovení neumožňuje zadržovat nespornou část společně s částí spornou. Jestliže tedy Nejvyšší správní soud v rozsudku uvádí, že „nesporná část tohoto odpočtu musí sdílet osud té části, která je dosud prověřována,“ neplyne tento závěr z daňového řádu o nic víc než možnost vrácení nesporné částky daňovému subjektu.
Zároveň ale Nejvyšší správní soud v jiném sporu položil předběžnou otázku, zda postup při ne/vyměření v souladu se Směrnicí EU. Podle stanoviska generální advokátky Soudního dvora Evropské unie Juliane Kokott není tento postup, jak už bylo výše řečeno, v souladu se zásadou neutrality. Na konečné rozhodnutí Soudního dvora EU si ale budeme ještě muset počkat.
Zásada neutrality DPH podle ustálené judikatury vyžaduje, aby byl odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu přiznán, jestliže jsou splněny věcné hmotněprávní požadavky, i když osoby povinné k dani nevyhověly určitým formálním požadavkům (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. července 2016, Astone, C‑332/15, EU:C:2016:614, bod 45).
