Velmi často dochází k záměně pojmů roční zúčtování daně a přiznání k dani ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob. Někteří zaměstnanci si myslí, že za ně jejich zaměstnavatel podává přiznání, nicméně tomu tak není.
Roční zúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti provádí zaměstnavatel za zaměstnance na jeho žádost nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování daně v drtivé většině případů vede k vrácení přeplatku na dani. Pokud má zaměstnanec zájem o provedení ročního zúčtování daně, musí o něj požádat posledního zaměstnavatele za zdaňovací období, o jehož zúčtování žádat, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Pokud měl zaměstnanec v průběhu zdaňovacího období více zaměstnavatelů, je povinen k žádost doložit Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění od všech předchozích plátců daně (zaměstnavatelů) v rámci daného zdaňovacího období. Pokud tedy zaměstnanec pracoval na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti s tím, že mu byla prováděná srážka daně (ne srážena záloha na daň), tato Potvrzení dokládat nemusí. Srážka daně se provádí v případě, že příjmy z dohod jsou do limitu stanoveného zákonem a současně zaměstnanec nepodepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro uplatňování slev na dani. K žádosti o roční zúčtování daně zaměstnanec též dokládá podklady pro nezdanitelné části daně, pokud je uplatňuje. Může se jednat například o odečet úroků z hypotečního nebo obdobného úvěru na vlastní bydlení, příspěvky zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče (soukromé životní pojištění a penzijní pojištění).
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob si podává poplatník sám, respektive může jej za něj zpracovat a podat daňový poradce. Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti, výsledek ročního zúčtování a přiznání je totožný s tím, že roční zúčtování provádí zaměstnavatel „zadarmo“, zatímco zpracování přiznání třetí osobou je zpravidla honorované. Pokud poplatník nemá povinnost podávat si daňové přiznání, je pro něj určitě jednodušší požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně než si sám zpracovávat přiznání. Nicméně v některých případech má poplatník zákonnou povinnost podat daňové přiznání, v takovém případě za něho zaměstnavatel roční zúčtování daně provést nemůže. Jedná se o tyto případy:
- pokud má FO souběžně 2 zaměstnání, ze kterých se odvádí zálohová daň
- pokud má FO příjmy z kapitálového majetku, které nejsou zdaněné srážkovou daní u zdroje
- vždy pokud má FO příjmy ze samostatné činnosti, z nájmu nebo ostatní příjmy
- pokud si FO uplatňovala v minulosti nezdanitelné části daně v podobě penzijního pojištění, penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření a životního pojištění a toto pojištění ukončila předčasně a nechala si vyplatit odstupné
- v případě předčasné výplaty plynoucí z produktu spoření na stáří musí FO zdanit státní příspěvek, který jí byl v rámci spoření poskytnutý státem
V případě, že si nevíte rady nejen s Vašim daňovým přiznáním, daňový poradce a daňové poradenství je přesně to, co potřebujete!
Připravilo pro vás SLUTO …nejen účetnictví