30. 11. 2021
Nejvyšší správní soud v jednom ze svých nedávných rozsudků znovu zopakovat, jaká pravidla je potřeba dodržovat při prokazování nároku na odpočet DPH. Spor správce daně a plátce DPH o nároku na odpočet DPH je velice častým konfliktem, který nejvyšší správní soud řeší.
V rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 181/2020 – 42 byly opět připomenuta některá pravidla, která by neměl správce daně v řízení o nároku na odpočet opomenout. O jaká pravidla se tedy jedná?
- Neprokáže-li daňový subjekt přijetí zdanitelného plnění, či to, že zdanitelné plnění přijal od jiného plátce DPH, nárok na odpočet mu vůbec nevznikne.
- Pokud se daňový subjekt účastní na daňovém podvodu, tj. nárok na odpočet daňovému subjektu vznikl, neboť přijetí zdanitelného plnění od jiného plátce DPH prokázal, avšak vznikl na základě podvodného jednání s cílem získat nárok na odpočet DPH neoprávněně (podvodným nebo zneužívajícím způsobem), pak je na místě odmítnutí nároku na odpočet. Jde však o výjimku ze základní zásady.
- Neprokázání nároku na odpočet DPH nemůže spočívat jen a pouze na tom, že dodavatelé daňového subjektu nejsou v průběhu daňového řízení kontaktní. Skutečnost, že uvedená společnost není kontaktní v době prováděné kontroly, nelze hodnotit ex post a přičítat ji k tíži daňového subjektu.
- Svědka je třeba vyslechnout vždy, požaduje-li to daňový subjekt, ledaže jde o požadavek vedený toliko snahou mařit či účelově prodlužovat daňové řízení.
V našem dalším článku si můžete přečíst, jak je to se zadržováním nesporné části nadměrného odpočtu DPH při daňové kontrole.
Máte zájem o podporu v oblasti vedení účetnictví, daňového poradenství, personalistiky nebo zpracování mezd? Kontaktujte nás nebo vyplňte kalkulační formulář.
aktualizace 30.11.2021
