16. 11. 2022
Přiznání k dani z nemovitých věcí řeší každý, kdo vlastní předmětnou nemovitost, ať už pozemek nebo stavbu. Pro přiznání je rozhodný stav k 1.1. Přiznání podává ten, kdo během roku zdanitelnou nemovitost nabyl, pozbyl nebo došlo ke změně jejího využití. Veškeré informace se můžete dočíst v jednom z našich starších článků.
Nyní se ale vraťme k tématu pokuty, pokud je daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání k dani z nemovitých věcí podáno pozdě.
V milých týdnech Nejvyšší správní soud rozhodoval o výši pokuty za pozdě podané daňové přiznání v případu, kdy poplatníkovi k stávajícím nemovitostem přibyla ještě další zdanitelná nemovitost. Poplatník rozporoval výši stanovené pokuty.
Poplatník v minulosti nabyl zdanitelný pozemek, který ovšem nezahrnul do daňového přiznání. U tohoto pozemku byla daňová povinnost 18 Kč. Poplatník měl na dani z nemovitých věci celkovou daňovou povinnost přes 144 tisíc Kč. Doba prodlení s podáním daňového přiznání byla přes tisíc dnů. Správce daně mu za toto prodlení vyměřil pokuty ve výši 7 222 Kč podle § 250 odst. 1 písmena a) daňového řádu. Tento paragraf stanovuje pokutu při prodlení delším než 5 pracovních dní ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně 5 % základu daně.
Správce daně při výpočtu pokuty vycházel z celkové daňové povinnosti, tzn. ze zmiňovaných 144 tisíc Kč. Nejvyšší správní soud v Rozsudku č. j. 3 Afs 124/2020-33 ze dne 27. 9. 2022 potvrdil způsob výpočtu pouty jako správný, tedy v souladu s daňovým řádem. Pokuta nemá být počítána pouze z částky odpovídající dani z pozemku, jenž nebyl v daňovém přiznání zahrnut.
S daněmi Vám rádi poradí naši certifikovaní daňoví poradci. Nebo předejte celé Vaše účetnictví našim kvalifikovaným účetním! Kontaktujte nás nebo vyplňte kalkulační formulář.
aktualizace 16. 11. 2022
