Novela zákoníku práce

Změny s účinností od 30.7.2020

Změny v doručování písemností

Nově je zaměstnavatel povinen doručit písemnost do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Není-li to možné, může zaměstnavatel doručovat všude tam, kde bude zaměstnanec zastižen prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací či prostřednictvím datové schránky.

Bude-li zaměstnavatel doručovat prostřednictvím pošty na adresu, kterou mu pro tyto účely sdělí zaměstnance a ten nebude následně na této adrese zastižen, může si písemnost vyzvednout během následujících 15 dnů. Neučiní-li tak, bude se posledním dnem této lhůty považovat za doručenou. Chce-li zaměstnavatel doručovat cestou datové schránky, musí s tím zaměstnanec písemně souhlasit. Fikce doručení se uplatní, pokud se zaměstnavatel nepřihlásí během 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky. V opačném případě, kdy zaměstnanec chce doručovat zaměstnavateli do datové schránky, musí to být rovněž se souhlasem, ale písemnost se považuje za doručenou již dnem doručení do datové schránky zaměstnavatele.

Důležitá změna je i zavedení fikce doručení písemností zaměstnance svému zaměstnavateli. Toto bylo zavedeno v reakci na fakt, že často není zaměstnanec schopen zaměstnavateli doručit, protože se v místě zapsaném ve veřejném rejstříku nenachází. V tomto případě se písemnost považuje za doručenou dnem, kdy k pokusu o doručení došlo.

Zrušení povinnosti vydat potvrzení o zaměstnání v případě dohody o provedení práce

Tzv. zápočtový list nemá zaměstnavatel povinnost vydat, pokud dohoda nezaložila účast na nemocenském pojištění, tj. u dohod s příjmem nižším než 10 000 Kč měsíčně nebo pokud z odměn nebyl prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.

Ochrana proti nepřiměřeně nízkým příjmům

Nově je v platnosti ustavení, které říká, že když je průměrný výdělek nižší než minimální mzda nebo příslušná úroveň nejnižší zaručené mzdy, je průměrný výdělek zvýšen na výši odpovídající minimální mzdě nebo nejnižší zaručené mzdě. Dosud platilo, že se průměrný výdělek zvyšoval pouze na úroveň minimální mzdy.

Pracovní doba

Novela zákoníku práce nahrazuje termín třísměnný provoz souslovím vícesměnný pracovní režim. Krom třísměnného provozu zahrnuje i režimy, ve kterých se zaměstnanci pravidelně střídají i ve více než třech směnách. Nově budou mít i tito zaměstnanci mít zvýhodněnou týdenní pracovní dobu v délce 37,5 hodin.

Změny s účinností od 1.1.2021

Zavedení sdíleného pracovního místa

Zavedení institutu sdíleného pracovního místa by mělo dle důvodové zprávy umožnit lepší sladění pracovního a soukromého života a spočívá v tom, že dva pracovníci se stejným druhem práce sdílí jedno pracovní místo. Na tomto místě se střídají v rámci sjednané kratší pracovní doby. Pracovní místo v pracovní době je vždy obsazeno jedním z nich. Novinkou je, že zaměstnanci jsou oprávnění po vzájemné dohodě si sami rozvrhovat pracovní dobu. Každý z nich musí v rámci vyrovnávacího čtyřtýdenního obdobní naplnit průměrnou týdenní pracovní dobu. Společný rozvrh pracovní doby předkládají zaměstnavateli písemně alespoň týden před počátkem období, na které je pracovní doba rozvržena. Změny se musí provést písemně minimálně dva dny předem, pokud se zaměstnanci se zaměstnavatelem nedohodnou jinak. Další podmínkou je, že souhrn sjednané kratší pracovní doby všech zaměstnanců nemůže překročit týdenní pracovní dobu, což má výjimku, pokud zaměstnanec zastupuje druhého zaměstnance.

Týden placeného volna pro vedoucí táborů, vychovatele a instruktory

Dosavadní právní úprava umožňuje zaměstnanci, který působí na táborech a akcích konaných pro děti a mládež, čerpat na toto až tři týdny neplaceného volna bez náhrady mzdy. Volno ale není nyní možné využít pro sportovní soustředění dětí a mládeže. Novela zákoníku práce bude umožňovat čerpání pracovního volna i na tyto akce. Další novinkou pak je, že zaměstnanec může jeden týden čerpat jako pracovní volno s náhradou mzdy. Podmínkou náhrady mzdy je, že akci pořádá právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku nejméně 5 let a hlavní činnost je práce s dětmi a mládeží. Zaměstnavatel může prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení žádat úhradu poskytnuté náhrady mzdy ze státního rozpočtu.

Nová pravidla pro výpočet dovolené

O tom, jak se novela zákoníku práce dotkne dovelené za kalendářní rok, jsme informovali zde.

Pokud zaměstnanci nevznikne právo na dovolenou za kalendářní rok a u jednoho zaměstnavatele konal práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší pracovní doby, přísluší mu poměrná část dovolené. Jaká se výpočte nárok na poměrnou část dovolené si ukážeme na příkladu.

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1.10.2021, má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. U zaměstnavatele činní nárok na dovolenou za kalendářní rok ve výši 4 týdnů. Do konce roku odpracuje 13 celý týdenní směn. Nárok na dovolenou bude následující:

40 hodin (úvazek) / 52 týdnů (délka kalendářního roku) * 13 týdnů (odpracovaná doba) * 4 týdny (výměra dovolené) = 40 hodin (nárok na dovolenou). Nevyjde-li nárok v celých hodinách, zaokrouhlí se na celé hodiny nahoru.

Další významnou novinkou v oblasti dovolené je fakt, že se už nebude počítat s následným krácením dovolené, když zaměstnanec nekonal práci pro překážky v práci, které se nepovažují za výkon práce po dobu 100 a více směn. Nově se stanovuje, že překážky v práci se uznávají za výkon práce do limitu dvacetinásobku stanovené pracovní doby.

Změny proběhnou i v oblasti převodu nevyčerpané dovolené do následujícího roku. Možnost převodu dovolené se připouští i na žádost zaměstnance, a to pouze v rozsahu, v němž přesahuje minimální výměru 4 týdnů. Dále se připouští, aby na základě dohody původního a nového zaměstnavatele mohlo dojít k převodu nevyčerpané dovolené i v případě, kdy pracovní poměry na sebe bezprostředně nenavazují.

Od 1.1.2021 bude moci rovněž zaměstnavatel výslovně určit čerpaní dovolené i v rozsahu kratším, než je délka směny. Toto určení dovolené může být pouze se souhlasem zaměstnance a minimálně v délce poloviny směny.

Náhrada újmy

Zásadní změna v této oblasti je ta, že od roku 2021 se stanovuje jednorázová náhrada nemajetkové újmy manžela, partnera, dítěte, rodiče a dalších osob v rodinném nebo obdobném poměru při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Výše zmíněné osoby újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní. Mělo by se jednat o stavy, které se dají srovnat s usmrcením osoby (kóma, poškození mozku, výrazné ochrnutí).

Rovněž dochází ke zvýšení jednorázového odškodnění pozůstalých po smrti zaměstnance na minimálně dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství.

Máte zájem o podporu v oblasti personalistiky nebo daňového poradenství? Kontaktujte nás nebo vyplňte kalkulační formulář.

aktualizace 14.9.2020