14. 1. 2020
Ti zaměstnanci, kteří budou zaměstnavatelem vysláni na pracovní cestu, budou mít nárok na vyšší stravné a zároveň od ledna 2020 došlo ke snížení průměrné ceny za litr pohonných hmot, pokud zaměstnanec při pracovní cestě využije soukromé vozidlo. Vyhláška nově pamatuje i na majitele elektromobilů a stanovuje průměrnou cenu elektřiny. Pozor ale na to, že pokud použije zaměstnanec svoje soukromé vozidlo, je zaměstnavatel povinen z tohoto vozidla zaplatit navíc ještě finančnímu úřadu silniční daň.
Tuzemské stravné, které je poskytováno zaměstnancům v podnikatelské sféře se řídí zákoníkem práce § 163 odst. 1 a vyhláškou a musí být poskytnuto alespoň ve výši:
87 Kč při pracovní cestě trvající 5–12 hodin,
131 Kč při pracovní cestě 12–18 hodin,
206 Kč při cestách delších než 18 hodin.
Chce-li zaměstnavatel poskytnout stravné vyšší, je třeba mít toto ujednáno ještě před vysláním na pracovní cestu.
Bylo-li zaměstnanci poskytnuto během pracovní cesty jídlo, jež má podobu snídaně, oběda či večeře a zaměstnanec si na ně nic nepřispěl, krátí se stravné za každé bezplatně poskytnuté jídlo až
o 70 %, trvá-li pracovní cesta 5–12 hodin,
o 35 % při pracovní cestě trvající 12–18 hodin,
o 25 % u pracovních cest delších než 18 hodin.
Chce-li zaměstnavatel krátit stravné jinak, zákoník mu to povoluje. Konkrétně říká, že nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance nižší hodnotu snížení stravného, přísluší zaměstnanci stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou zákonem, viz. výše.
Na stravné nemá zaměstnanec nárok, pokud mu během pracovní cesty trvajících 5–12 hodin byla poskytnuta 2 bezplatná jídla a při cestách 12–18 hodin 3 bezplatná jídla.
Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu a při ní bude používat své soukromé motorové vozidlo, přísluší mu náhrada za spotřebované palivo. Cenu paliva zaměstnanec prokáže buď dokladem o nákupu paliva, na němž je patrná souvislost s pracovní cestou, pokud má dokladů více, použije se při výpočtu aritmetický průměr těchto cen. Neprokáže-li zaměstnanec cenu paliva, použijí se ceny, které stanovuje zákoník práce v § 158 odst. 3 a prováděcí vyhláška a jsou následující:
32 Kč za litr benzínu automobilového 95 oktanů,
36 Kč za litr benzínu automobilového 98 oktanů,
31,80 Kč za litr motorové nafty a
4,80 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.
Spotřeba vozidla se stanovuje podle technického průkazu, který je povinen zaměstnanec zaměstnavateli poskytnout. Při určení spotřeby se vychází ze spotřeby pro kombinovaný provoz. Pokud toto v technickém průkaze není, použije se aritmetický průměr spotřeb uvedených v technickém průkazu.
Zaměstnanci krom náhrady za spotřebované pohonné hmoty přísluší ještě náhrada za opotřebení vozidla. Sazba se opět řídí zákoníkem práce a to § 157 odst. 4 a činí za 1 ujetý kilometr
nejméně 1,10 Kč při užití jednostopých vozidel a tříkolek a
nejméně 4,20 Kč při užití osobních motorových vozidel.
Použije-li zaměstnanec navíc ještě přívěs k silničnímu motorovému vozidlu, zvyšuje se náhrada za 1 km o minimálně 15 %. Použil-li zaměstnanec při pracovní cestě své nákladní vozidlo, autobus či traktor, tak náhrada za 1 ujetý kilometr je nejméně dvojnásobek sazby, tedy alespoň 8,40 Kč za kilometr.