Zejména v době pandemie ze všech stran slyšíme, jak je důležité, aby lidé pracovali z domova, pokud je to tedy možné. My se teď podrobněji podíváme na tuto problematiku.
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že bude práci konat i na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele. Může to být jakékoliv místo, nejčastěji právě bydliště zaměstnance, ale není to podmínkou.
Dohoda o práci v režimu home office může být učiněna již při samotném vzniku pracovního poměru v pracovní smlouvě. Dohoda o práci z domu se může rovněž učinit i samostatně nebo může být změněna stávající pracovní smlouva. Pokud je sjednána dohoda o home office, měl by její součástí být i způsob, jakým bude práce předávána, případně odevzdávána. Dále by v dohodě nemělo chybět ujednání, kdy musí být zaměstnanec zaměstnavateli k dispozici a jak je to s pracovními pomůckami potřebnými k výkonu práce.
Na základě Vašeho požadavku můžeme nabídnout vypracování konkrétní dohody, my ji zpracovanou máme!
Zákoník práce v § 317 stanovuje odchylky od obecných ustanovení zákoníku práce. Odchylky se především týkají rozvrhování pracovní doby. Zmíněné ustanovení je dispozitivní, tudíž je možné se od něj odchýlit. Vše tedy záleží čistě na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jestliže si nic odchylného nedohodnou, použijí se pro výkon práce právě pracovněprávní předpisy včetně zákoníku práce, a to s výjimkami uvedenými v § 317.
Právě podle zmíněného § 317 zákoníku práce se na zaměstnance, který vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele, nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Zaměstnanec má tedy možnost objem práce vykonat v době, kterou si sám určí bez ohledu na to, zda pracuje o víkendu či ve svátek. Práci může vykonávat i v nočních hodinách, pokud mu to vyhovuje. Zaměstnavatel si ale často se zaměstnancem sjednává konkrétní dobu, kdy vyžaduje, aby zaměstnanec práci vykonával. Toto je zpravidla nutné zejména u těch zaměstnanců, kde jejich výkon práce vyžaduje součinnost s dalšími zaměstnanci či zákazníky např. za účelem telefonických hovorů či videokonferencí. Může být rovněž dohodnuto, že zaměstnanec musí docházet např. jeden den v týdnu na pracoviště zaměstnavatele za účelem předání práce apod.
Zaměstnanci, který pracuje mimo pracoviště mj. nepřísluší náhrady mzdy či platu při jiných důležitých osobních překážkách v práci, pokud nařízení vlády č. 590/2006 Sb. nestanoví jinak. Náhrada mzdy či platu zaměstnanci dle tohoto předpisu náleží pouze v souvislosti se svatbou či úmrtím.
V dohodě je nutné i vymezit, jak zaměstnavatel vybaví zaměstnance pracovními pomůckami, které jsou nutné pro výkon práce. Pokud zaměstnanec využívá vlastní pracovní pomůcky, typicky počítač, postupuje se podle § 190 zákoníku práce. Podle tohoto paragrafu má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci náhradu za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek.
Pokud má zaměstnavatel zaměstnance na home office, musí zajistit kontrolu místa, v němž zaměstnanec vykonává práci. Zaměstnavatel totiž není zbaven plnění povinností dle § 101–108 zákoníku práce, které upravují zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Pracovat v režimu home office mohou i zaměstnanci, kteří pracující u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce a za svoji práci pobírají plat. Typicky se jedná o zaměstnance státu a jeho organizačních složek, zaměstnance příspěvkových organizací apod.
Máte zájem o podporu v oblasti personalistiky, zpracování mezd, daňového poradenství nebo vedení účetnictví? Kontaktujte nás nebo vyplňte kalkulační formulář.
aktualizace 15.3.2021