14. 2. 2021
Svěří-li zaměstnavatel svým zaměstnancům např. správu pokladní hotovosti, následuje téměř vždy dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Nač při tom nezapomenout, se dočtete v našem článku.
Aby mohl zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat náhradu vzniklého schodku na svěřených hodnotách, musí být mezi zaměstnavatel a daným zaměstnancem sepsána písemná dohoda o odpovědnosti. V dohodě by měly být přesně specifikovány obě strany, pracovní zařazení zaměstnance a přesné vymezení svěřených hodnot. Dohoda obvykle není součásti pracovní smlouvy, ale sjednává se samostatně. Pokud není taková dohoda správně sjednána, nemůže zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat náhradu schodku.
Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty se může sepisovat současně s více zaměstnanci a to např. v obchodě jde o zcela běžnou praxi. V takovéto případě se jedná o dohodu o společné povinnosti nahradit schodek. Musí být stanoven vedoucí a jeho zástupce.
Důležité je při sepisování dohody mít zejména u brigádníku na paměti, že dohodu o odpovědnosti nelze sepsat s pracovníkem, kterému není 18 let a rovněž v případě, kdy je svéprávnost zaměstnance omezena. Při omezené svéprávnosti nelze sepsat dohodu ani se zástupcem zaměstnance.
Když zaměstnanec dohodu o odpovědnosti podepíše, tak se tím zavazuje ke zvýšené povinnosti hradit vzniklý schodek a zavinění zaměstnance se automatický předpokládá. Zaměstnavatel tudíž nemusí na rozdíl od obecné odpovědnosti zaměstnance prokazovat, že zaměstnanec schodek skutečně zavinil. Pokud zaměstnanec odmítá schodek uhradit, tak je na něm, aby prokázal, že schodek zčásti nebo zcela nezavinil. Tak tomu je v případě, kdy prokáže, že zanedbáním povinností zaměstnavatele mu bylo znemožněno nakládat se svěřenými hodnotami. Zvýšená povinnost zaměstnance spočívá také v tom, že když se zaměstnanci nepodaří ani zčásti se zprostit povinnosti nahradit schodek, odpovídá za zjištěný schodek v plné výši. Výše náhrady škody není totiž na rozdíl od obecné povinnosti zaměstnance nahradit škodu způsobenou z nedbalosti limitována.
Pokud zaměstnanec nevytvoří zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují řádný výkon péče o svěřené hodnoty, může tímto dojít i k částečnému nebo úplnému zproštění povinnosti zaměstnance nahradit škodu. V takovém případě by se měl zaměstnavatel domáhat náhrady škody podle zásad obecné odpovědnosti na jiném zaměstnanci, který zavinil, že daný zaměstnanec nemohl se svěřenými hodnotami nakládat.
Jen pro úplnost ještě krátce k obecné odpovědnosti zaměstnance. Každý zaměstnanec podle zákoníku práce odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobí zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů. Až na výjimky může zaměstnavatel v případě škody po zaměstnanci požadovat náhradu škody maximálně do 4,5 násobku průměrného výdělku zaměstnance.
Máte zájem o podporu v oblasti personalistiky, zpracování mezd, daňového poradenství nebo vedení účetnictví? Kontaktujte nás nebo vyplňte kalkulační formulář.
aktualizace 14.2.2021
