Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob jsou daňoví rezidenti a daňoví nerezidenti. Rozdíl ve zdanění spočívá v tom, že daňoví rezidenti v České republice zdaňují své celosvětové příjmy, tzn. nejen příjmy plynoucí z tuzemska, ale i ze zahraničí, zatímco daňoví nerezidenti v České republice zdaňují pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Aby nedošlo u daňového rezidenta ke zdanění příjmu plynoucího ze zahraničí dvakrát (v zahraničí i v tuzemsku), existují smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, které tyto situace řeší.
Při zdaňování fyzických osob majících příjmy ze zahraničí je potřeba určit daňovou rezidenturu poplatníka. Daňová rezidentura fyzických osob se posuzuje celkem podle 5 kritérií. Prvním kritériem je stálý byt, čímž je myšleno, zda má poplatník v daném státě nějakou nemovitost, kterou má kdykoliv k dispozici. Tato nemovitost může být jak vlastní, tak pronajatá. Není podstatné, kolik času v této nemovitosti poplatník strávil, ale to, že v ní může kdykoliv pobývat. Pokud má poplatník stálý byt ve více státech, posuzuje se druhé kritérium, a to středisko životních zájmů. Střediskem životních zájmů se myslí užší osobní a ekonomické zájmy. Pod tím si můžeme představit to, kde má poplatník rodinu a to, kde je zaměstnaný nebo provozuje samostatnou výdělečnou činnost. Pokud má poplatník středisko životních zájmů v obou státech, přistoupíme k třetímu kritériu a tím je obvyklé zdržování. Za obvyklé zdržování se považuje, když osoba pobývá v České republice alespoň 183 dní v kalendářním roce. V případě, že ani na základě tohoto kritéria nelze určit daňovou rezidenturu (poplatník pobýval ve více než dvou státech), přichází na řadu čtvrté kritérium, a to státní příslušnost. Pokud by měl poplatník státní příslušnost ve dvou státech, zdanění se řídí smlouvou o zamezení dvojímu zdanění v případě, že ji má Česká republika s daným státem uzavřenou.
Účelem smluv o zamezení dvojímu zdanění je zamezit dvojímu zdanění jednoho příjmu ve dvou státech. Tyto smlouvy jsou nadřazeny zákonu o daních z příjmů, protože se jedná o mezinárodní smlouvy. V jednotlivých smlouvách o zamezení dvojímu zdanění s jednotlivými státy je určena metoda zamezení dvojímu zdanění, která se pro příjmy z daného státu použije. Těmito metodami jsou:
- úplný zápočet
- prostý zápočet
- úplné vynětí
- vynětí s výhradou progrese
Pokud by bylo možné započíst jen část daně zaplacené v zahraničí, popřípadě by nebylo možné započíst žádnou daň (v případě příjmu plynoucího ze státu, se kterým nemá Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění), je možné si tuto nezapočtenou daň uplatnit jako daňově uznatelný náklad v dalším zdaňovacím období.
Český daňový rezident vždy zahrnuje příjmy ze zahraničí do svého českého daňového přiznání. Pro aplikaci metody zamezení dvojímu zdanění je potřeba k přiznání přiložit potvrzení o zaplacené daně od zahraničního finančního úřadu.
V případě, že si nevíte rady se zdaněním svých zahraničních příjmů, daňový poradce a daňové poradenství je přesně to, co potřebujete!
Připravilo pro vás SLUTO …nejen účetnictví