V roce 2018 přijme Česká republika novou směrnici EU, která v důsledku povede ke zvyšování daní pro firmy. Konečná podoba ještě není známa.
Během letošního roku se bude během novelizace zákona o daních z příjmů zvažovat také do jaké míry přijme Česká republika novou směrnici EU. Forma, ve které se směrnice připojí k naší legislativě je zatím neznámá, už nyní je ale jisté, že by díky ní mělo dojít k pokroku v boji s daňovými úniky. Název tomu odpovídá, novou směrnici si můžete vyhledat pod zkratkou ATAD, tedy Anti-Tax Avoidance Directive.
Koho se ATAD dotkne?
Směrnice je zaměřená na uznatelné úroky z úvěrů a půjček. Částky nad 30 % provozního zisku už nebudou nadále daňově uznatelné, ministerstvo ovšem počítá s platností pouze pro velmi vysoké výpůjční náklady přesahující milion euro. Nová pravidla nebudou rozlišovat, zda úver poskytl akcionář nebo banka. Menší a střední firmy by se tedy neměly ničeho obávat. Mnohem více se dotkne ATAD masivních podniků, očekává se to například v automobilovém průmyslu. Podle studie by automobilky mohly ročně zaplatit na daních až o 300 milionů více.
Jako vždy budou existovat také výjimky. Vůbec se například nedotkne podniků nebo menších společností, které fungují výlučně na českém trhu a všechny transakce tak daní v rámci ČR. Záleží samozřejmě na tom, jakou finální podobu bude mít přijatá forma směrnice. U pravidla o výši daňově uznatelných úrokových nákladů lze nastavit výšku úroku tak, aby úvěry musely překročit 4 miliardy korun, což by se u nás týkalo opravdu jen minimálního procenta podnikům.
Konec daňových úniků
Směrnice kromě jiného také obsahuje další prvky, které by měly zabránit daňovým únikům skrze ovládané zahraniční společnosti. Toto pravidlo nutí poplatníky zahrnovat do základu k vyměření daně i pasivní příjmy ze společností v jiných státech a to v případě, že by daň placená mimo území České republiky byla o polovinu nebo více nižší, než na tuzemském území. Dosud se totiž mohli podnikatelé vyhnout dani tím, že své zisky převáděli do dceřiných společností v zahraničí – obzvláště ve státech, které všichni známe pod příznačným názvem daňové ráje.
Česká republika má samozřejmě možnost, přizpůsobit směrnici do jisté míry tuzemské legislativě tak, aby dávala v jejím kontextu smyslu a aby byla pro naše prostředí co možná nejefektivnější.